Hádejte kdo, kde a s kým (stav říjen 2012)

Dramaturgicky sveřepé těleso jako Black Uganda Choir pochopitelně nepokryje hudební choutky všech 14ti vokalistů, takže jich spousta zanáší v jiných kapelách.

Úkol pro vás: najděte v přiloženém grafu, kdo kam patří.

Řešení:

Koncerty z odkazu Yosefa Z: Homage, Heritage & Xmas Tree (1995)

Po třech letech nácviku a personálních zemětřesení způsobených svatbami - o fenoménu ugandské svatby pojednám v samostatném článku - jsme se dokopali k prvním celovečerním pořadům věnovaných osobě a dílu mystického guru Yosefa Z.

Homage to Yosef Z.

V nejlepších tradicích sborové tvorby jsme pod taktovkou Marka Lutonského nachystali i tištěné programy, který krom seznamu uváděných děl čtenáře seznamoval i s profilem dirigenta, kmenových členů a dalšími  mnoha nesmysly, které nás zrovna napadly


Šlo vlastně o nulté číslo populárních Black Uganda News, šíleného periodika, které v letech 1995- 2002 u příležitosti koncertů vydával BUBO - Black Uganda Books Organization - , jedna z mnoha dceřinných společností BUCH, které BUCH zakládal a zase rušil podle libosti.


Ale úspěch koncertu byl v našich očích obrovský - bodejť, když jsme od našeho věrného Fun Clubu obdrželi zlatou desku na 1,000,000 neprodaných nosičů!!!

Heritage of Yosef Z.

Xmass Tree Of Yosef Z.

První logo Black Uganda Choir (1992)

Na počátku bylo logo,  umělecky  vyvážený kompromis mezi Woodstockem a jehličkovou tiskárnou EPSON.

Logo vzniklo u příležitosti samoúčelné recese na pódiu Rock-Café U LABUTĚ v Brně-Husovicích ve středu 9.9.1992. Toho večera dobrá třicítka členů Ars Brunensis Chorus pod krycím názvem Black Uganda Choir strašila místní opilce Janáčkem, Ravelem a jinými vokálními zvěrstvy, na které nebyli ani zvyklí ani zvědaví.

Od té doby jsou středy vyhrazené Black Ugandě a není síla, která by to zvrátila.





Přednáška o Tibetu

Rock-Café jsme s Tomášem Drtílkem objevili na sklonku srpna 1992, když jsme do schátralého domu na Dukelské třídě  přišli na přednášku o Tibetu. Dostalo se nám rychlého ponaučení, že Tibet je drsná hard-rocková kapela (video) a že přednášku nám tam rozhodně nikdo dělat nebude. 

V sále, kde svítily zelené žárovky a kde z garnyží místo záclon visely na provázcích fixy, aby návštěvníci mohli kreslit po zdech, jsme to po jednom pivu vzdali a bavili se otázkou, jestli a za jak dlouho nám dají místní přes držku, když budeme zpívat sborový repertoár? Nezbývalo, než oslovit kamarády a uspořádat ověřovací experiment, který jsme po dvou zkouškách naplánovali na středu 9.9.



Gerila a-capella?  Jednou a dost!
Kdo vymyslel krycí název Black Uganda Choir, dodnes nevíme, ale pro účely jednorázové gerila a-capella akce se hodil výtečně.

Prostě jsme přišli na podium a spustili umění pro nic nechápající osazenstvo klubu. Po půl hodině jsme  Rock-Café opustili, důstojně a z bezpečnostních důvodů  a vše pořádně zapili v blízké hospodě. Večírek zakončila Tomášova památná prorocká slova: "Tak zase příští středu..."



Hledá se foto Rock-Café
Fotku  Rock-Café bohužel nemáme a na internetu o jeho existenci není zmínka. Snad je někde archivován alespoň příkaz hygienika, který tři měsíce po našem vystoupení klub nekompromisně zavřel.